Naši předkové si sladkost pokrmu užívali také, ale bez cukru a převážně formou kaší s ovocem. Sváteční sladkost byla z mouky ve formě placky, buchty či koláče. V období Vánoc se používala povidla, sušené švestky, křížaly, jablka a ořechy.  

V Rakousku-Uhersku byl zaznamenán historicky recept na štrúdl z roku 1697. Jak už to ale u slavných receptů bývá, skutečnost je složitější, mnohem starší a plný různých obmněn. Štrůdl je prokazatelně receptem ,,putovním" a pravděpodobný původ je přeměnou jednoho z receptů sladké pýchy Osmanské říše ( desert baklava). 

I já jsem si dovolila recept na štrůdl upravit tak, jak si představuji, že se mohl objevit na svátečním stole našich předků v období křesťanských oslav a oslav zimního slunovratu

 

.

 

200 g  kvásku ( ze lžíce žitného kvásku s přidáním celozrnné špaldové mouky a cca150ml vody) Nechat vzejít 6-8 hodin na dvojnásobný objem.

200 g špaldové hladké mouky

   6 g  másla

   1     lžička medu

    1    žloutek

Aby těsto bylo vláčné v případě potřeby přidávám podmáslí, nebo mléko

Pro dnešní období jsem přidala vanilku, strouhanou citronovou kůru . Dobře těsto prohnětu a nechám 2,5 hodiny kynout

500 g  jablek

  30 g  vlašských ořechů

    2 lžíce jemných vloček

    1 lžíce skořice

Těsto je po vykynutí krásně táhlé a nejlépe se s ním pracuje na pomaštěném, hladkém povrchu linky. Vytvořím z těsta plát , posypu vločkami a skořicí, strouhanými jablky a ořechy. Zavinu a peču na pečícím papíru v předehřáté troubě na 200°C asi 20 minut do růžova. Na závěr závin pomastím máslem a nechám vychladnout.

Druhý recept je prakticky stejný, jen jablka nechám vcelku, vykrájím jadřince a naplním ořechy a marmeládou z černého jeřábu.